Martine viděls to?!

Oči vytřeštěné, úsměv od ucha k uchu a napnuté očekávání, co tomu trenér řekne. Můj pohled se stáčí ve směru hole protažené po vydařeném odpalu a zaznamenávám bílou šmouhu, která protíná obzor a mizí v zeleném pažitu ve vzdálenosti notně překračující doposud běžné rány.

Ten nadšený výraz koncentrovaného štěstí mám otisknutý natrvalo v paměti v takřka nekonečném množství variant. Jen si vyberte – Kája, Petr, Julie, Vojta, Max, Amelí, Táďa, Bětka,...Jeden vyčuhuje zpod pečlivě nagelovaných hřebíků tmavých vlasů, jiný lemují princeznovsky blonďaté lokny nebo kšiltovka s flitry. Některý probleskne na milisekundu a je náročné ho postřehnout, jiný zůstává připíchnutý na tváří jako ve zpomaleném filmu ještě dlouhou chvíli poté, co míček zapadl do trávy.

Všechny si je jako fotky ukládám do hlavy do speciálního šuplíku a když je mi ouvej, sáhnu si do něj a listuju. A moc děkuju za to, že se tohle album stále rozrůstá a věřím, že brzo jeden šuplík stačit nebude.

Hořehledský dětský golf zažil další přelomový rok. Díky nadšení kolegů Michala, Karla, Jirky, Mirka a Cyrila vznikla další výkonnostní skupina a můžeme se tak dětem zase o dost lépe věnovat. Ti nejlepší začali ve velkém obrážet turnaje České golfové federace a hned z nich vozili umístění na bedně a poháry.  A opět jsme vyhráli (teda Dan) exhibici při Czech Masters, potřetí ze třech účastí!

Odtrénovali jsme stovky hodin, odpálili desetitisíce míčů. Poprvé v historii přesáhl počet mládežníku v Golf Clubu Hořehledy stovku. Řada z nich letos získala zelenou kartu a vstoupí už příští rok do pozice reprezentanta našeho sportovního klubu – čest, zodpovědnost, splněný cíl i sen.

Mnohdy je náročné vyznat se v dětské duši. Za slupkou drsňáka se může schovávat zranitelnost, za dívčí křehkostí tvrdá skořápka odhodlání.  Pro mne nejsou naše dětské tréninky jen o drilu, technice a počtu ran. Jsou o emocích, zážitcích a příbězích. A těch píšeme v Hořehledech každý rok celou kroniku!

Martin Kopčák